Zdroj: http://m100.cz/aktuality/vsechno-jde-kdyz-se-chce  |  Vydáno: 22.2.2017 6:25  |  Autor: M100

Všechno jde, když se chce :-)

Všechno jde, když se chce :-)Opět po roce jsem se setkala s kluky z M100 a první co mi Martin ve spojení s M100 říká: „Víš, že mi už rok dlužíš rozhovor?“ Zastyděla jsem se, neboť měl pravdu. Nebylo to úmyslně, ale můj náročný loňský rok mi nedovolil v klidu sednout, něco napsat a tak to napravuji teď.

Vše začalo jednou zprávou od kamaráda: „Marťo, mám pro Tebe skvělou motivaci pro Tvůj trénink!“ a poslal mi stránky M100. Přečetla jsem pravidla a nadchla se. Do té doby jsem běhala po horách v botaskách s dírami a moji kamarádi se mě neustále ptali za kolik vyběhnu kopec, za kolik seběhnu kopec a kolik je to kilometrů. Já pokaždé jen kroutila hlavou, že netuším, neboť jsem to nikdy neměřila.

Byl to pro mě skvělý nápad, jak to zjistit a tak jsem se v lednu 2015 přihlásila. Nejdříve to bylo v pohodě a v klidu. Když jsem ale po 4 měsících zjistila, že se pořád pohybují na prvních třech místech, přišel obrovský zlom. Prostě jsem si řekla, že do toho dám maximum a zkusím vertikální kilo pokořit :).

Velký Rozsutec - výhled

Jelikož jsem matka dvou malých dětí a mám práci, která obnáší časté cestování, musela jsem vymyslet plán, jak rodinku nezatížit kvůli sbírání metrů. Začala jsem vstávat ve 4 h ráno, vyběhla kopec, po cestě koupila koblížky a po 8 h už v pohodě chystala pro rodinku snídani. Když jsem nemohla ráno čekala jsem až děti usnou a běžela večer. Někdy se rodinka dokonce obětovala a čekala mě pod kopcem, až seběhnu a můžou jít semnou znova pro metry na rodinný výlet :).

A tak se stalo, že 12.12 .2015 jsem ráno šlapala pro poslední nastoupené metry na Lysou horu. Byl to tak úžasný pocit, že jsem se nahoře svalila ke kontejneru a bylo mi úplně jedno, že asi vypadám jako bezdomovec, který se chystá na ranní nákup. Jen jsem ležela, usmívala se a užívala si to!!!!!!

Velký Rozsutec - vrchol

Další rok jsem se do M100 nepřihlásila, potřebovala jsem jsi trošku odpočinout, zvolnit a chtěla jsem se po roce konečně o víkendu vyspat :)))). Ale musím uznat, že jsem často na to myslela a vzpomínka na sbírání metrů mi vždy vykouzlila úsměv na tváři. Chybělo mi to a tak jsem se rozhodla, že letos opět začnu bláznit a přihlásím se :).

Zkuste to také. Martina

Autorem textu i fotografií: Martina Morkesová