Kategorie: Aktuality

Lysá přeje odvážným a mrazuvzdorným!

Lysá přeje odvážným a mrazuvzdorným!Na letošní ročník jsem se s těžkým srdcem opravdu moc netěšila! B7 i LH24 jsou pro mě srdcovky, které mě přivedly do světa dálkových akcí a vždy jsem si je skvěle užívala. První 2 ročníky LH24 byly naprosto idylické - napadly cca 2metry sněhu, trať byla krásně prošlápnutá (od trénujících závodníků z předešlých dnů), azurové nebe... Trocha větru skvělou atmosféru loni taky moc nenarušila.

Na letošní ročník jsem se s těžkým srdcem opravdu moc netěšila! B7 i LH24 jsou pro mě srdcovky, které mě přivedly do světa dálkových akcí a vždy jsem si je skvěle užívala. První 2 ročníky LH24 byly naprosto idylické - napadly cca 2metry sněhu, trať byla krásně prošlápnutá (od trénujících závodníků z předešlých dnů), azurové nebe... Trocha větru skvělou atmosféru loni taky moc nenarušila.

Letos jsem do posledního týdne věřila, že na Lysé konečně napadne nějaký sníh. V úterý ráno odklízíme v práci ve Studénce cca 20cm sněhovou pokrývku, hned na to jdu omrknout web LH a tam aktuální stav sněhu 0cm, nový sníh 0cm! Lysou horu všeobecně moc nemusím - krom toho, že je dost komerčním vrcholem a o pěkném víkendu je vrchol zaplněný jak Václavák, je pokryta dost neříjemnýma kamenama, takové ty akorát na podvrtnutí. A tyto kameny měly být celých 24hodin zimního závodu schované pod sněhem! Bohužel, opak byl pravdou a navíc trať byla promrznutá a šíleně uklouzaná.

Pár dní před startem mi píše Zuzka, která se kvůli škole a práci na první 2 ročníky LH24 nedostala - potřebují ji na víkend opět v práci. No hrozné dilema, sama jí neumím moc poradit. Nakonec to Zuzka vymyslela bravúrně - na start v sobotu přijela, dala si tréninkově 3 okruhy, zažila si ten správný extrém letošního ročníku a večer odjela domů, aby se nachystala na ranní vlak do Prahy směr práce. Byla jsem moc ráda, že můžu se Zuzkou tu předstartovní atmosféru zažít.

Závod se odstartoval v sobotu v 11hodin. Zuzka vypálila, já musela šetřit síly na celých 24h, tak jsem si šla svoje tempo. Při výběhu z centra Ostravice mě předbíhá Laura - jsem ráda, že ji můžu pozdravit a popřát hodně zdaru do závodu. Je jednou z mých favoritek!

Okruh č.1 - takové seznamovací, čekuju trať (kde to jak klouže). Při úvodním stoupáku se lehce zacpává úzká pěšinka, jak si tak stěžuju, pozná mě po hlase Jožko Smola, tak se zdravím i s ním (známe se z akcí CS-1000, kde je nejstarším členem a běhá mu to fak skvěle!).

Okruh č.2 - tak to byla naprostá krizovka! Rozhodla jsem se změnit loňskou taktiku, kdy jsem se po každém okruhu šla do depa převléct do suché sady tílko-krátké tričko-dlouhé tričko, za ten jeden okruh sada vždy ve smradlavoučkém a teploučkém depu uschla a já ji mohla zase vystřídat :) Letos se zkusím v depu zastavit vždy až po 2. kole, po tom prvním dám jen venkovní občerstvovačku s čajem a ionťákem a hodím do sebe nějaké cukry. No po tomto 2. kole jsem byla úplně hotová. Můj stav ale asi nebyl ani tak zapříčiněný tím, že jsem před tímto okruhem nespočla, jako tím extrémním počasím, které na vrcholu Lysé vládlo. Projít severní sjezdovkou bylo jako projít hotovým peklem! Mrzlo až praštilo, na vrcholu ukazoval teploměr asi -18°C, ale díky silnému SV větru (naštěstí byl v zádech, lehce z boku), byla pocitová teplota hooodně nižší. No po tomto kole si to fičím do depa, abych se z toho trochu vzpamatovala.

Okruh č.3 - tak tento byl klasicky nejlepší. Trať oskenovaná, na počasí jsem psychicky připravená, šlo to celkem hladce. Po tomto okruhu (a po každém dalším) jdu automaticky do depa na pár minut spočnout. Hned vedle mě má v depu místo Radek, kterému dělá doprovod Boženka (s Boženkou jsme se seznámily na prvním ročníku LH24). Tak jsem ráda, že se mám v depu s kým pozdravit a že mě tam čekají slova povzbuzení. V depu mě čeká také Zuzka, aby se rozloučila (pěkně ty 3 okruhy napálila a asi i dost vystrašila favoritku naší věkové kategorie Kristýnu, když ji takto prohnala a sesunula na druhou pozici. Samozřejmě po odjezd Zuzky si už Kristýna vedoucí příčku udržela).

Okruh č.4 - stahuju náskok vedoucí Kristýny na pouhých 20minut. Po tomto kole to ale všechno začalo. Nevím, co se to se mnou stalo, ale přes veškerou snahu dodržovat pitný režim, přísun energie (slané i sladké), přicházím do depa dost vyčerpaná a musím dát delší oddych. Po okruhu č. 5 se můj stav ještě zhoršuje a musím si v depu pospat :( Strávím v depu celkem 2hodiny! Jde na mě zimnice, cítím se vysílená a při pohledu na jídlo se mi zvedá žaludek. Přesto se nutím něco do sebe natlačit. Po delším odpočinku se vydávám na další kolečko.

Po okruhu č. 6 už vidím, že mě definitivně předběhla kočka za mnou a že ji určitě nedoženu (furt se cítím blbě a musím zase hoďku pospat). Přemýšlím, co to se mnou je, jestli na mě třeba nejde nějaká viróza. Jestli mě takto nezkolilo to extrémní počasí. I když oblečená jsem byla zodpovědně...

Do posledního 7. okruhu se nutím z principu - přeci nepojedu domů s horším výsledkem než vloni? No teda pojedu, ale aspoň počet kol doženu. Minulý rok jsem 7kol dala s přehledem a velkou časovou rezevou, ale po té mi tak trochu zkolabovalo tělo a do dalšího kola nepustilo. Organizátorky, které mě tehdy našly v mdlobách, si mě samozřejmě z loňska pamatovaly a letos mě po každém kole kontrolovaly, jestli jsem OK :) I kvůli nim jsem tak zodpovědně odpočívala a neriskovala nějaký kolaps na trati. Ovšem minulý rok jsem příčinu nevolností určila (nedstatek cukru - naučila jsem se, že moje tělo má opravdu velkou psotřebu cukrů a že musím energii důsledně doplňovat. To jsou ty zkušenosti, které musí každý ultratrailista časem získat). Tento rok jsem ale přesnou příčinu nevolností neodhalila...

Tak jako tak, díky tomu, že jsem do 7. kola šla, udržela jsem se alespoň na 3. místě v mé věkové kategorii a odnesla jsem si domů opět krásný originální kov (design z loňské LH24 zachovaný). Velké díky všem za podporu na telefonu, na trati i v depu! Mimochodem na trati mě několikrát pár závodníků pozdravilo - no i přes den bych měla problém identifikovat jednotlivé závodníky, takže je mi záhadou, kdo mě v tom fofru poznal takto v noci. Pokud jsem se nestihla odzdravit, tak to nebylo úmyslem.

Zažila jsem další ročník LH24. Byl extrémní jak mrazivým počasím tak uklouzanou tratí. Já sama jsem dala asi 5 držkopádů (z toho jeden elegantní "na supermana") a nespočet vybalancovaný podklouznutí. Každé podklouznutí mi úžasně skokově zvedlo adrenalin a rozehřálo :D Povinné nesmeky jsem celou dobu měla jen v batohu, protože na těch kamenech bych zničila nejen nesmeky, ale asi i nohy. Ideálním řešením pro tento ročník byly boty s hřeby, které samozřejmě nemám, takže jsem celou trať odběhla ve starých dobrých Merrellkách (přežily již všechny 3ročníky LH24 a Kysuckou 100 2013). Na to, aby se člověk spustil dolů, bylo potřeba velký kus odvahy! Když se ráno rozednilo a já viděla, kolik ledu vykouklo na uběhané trati na povrch, měla jsem místy i strach sejít, natož seběhnout :D Byl to pro mě silný a přínosný zážitek. Nakonec to bylo asi tak, jak to mělo být - všechno zlé je k něčemu dobré!

Na závěr musím pochválit skvělou organizaci závodu. Na trati byli připraveni členové horské služby, kteří kontrolovali zdravotní stav závodníků. Na každého "podezřelého" se navzájem vysílačkou upozorňovali, stejně tak komunikovali se závodníky a kladli důraz na ochranu obličeje, rukou,... Jak se můžete dočíst na oficiálním webu závodu, záchranáři ošetřili spoustu omrzlin, ale také naraženiny a úraz hlavy! Jedinou výtkou k organizaci by ode mě byl tip na zveřejnění nejen povinné výbavy, ale také přídavné povinné výbavy v případě špatného počasí (na některých závodech jsem se s tím setkala - na breefingu před startem organizátor podle aktuálního počasí vyhlásí, co musí mít závodníci s sebou). O víkendu bylo počasí překvapivě extrémní a tak organizátoři dodatečně přidali do povinné výbavy např. suchou vrstvu oblečení. Co pro mě byla samozřejmost (v rámci perfektní zodpovědné přípravy:P ), to některé překvapilo - kdo střídal sady oblečení jako já, nemusela mu zůstat další náhradní suchá do batohu...

Tento ročník byl vskuku nezapomenutelný!

zdroj: http://dopohody9.webnode.cz/news/lh24-2013-lysa-preje-odvaznym-/

print Formát pro tisk

Sdílej článek s přáteli

Partneři závodu

Pingu

Direct Alpine

Treking

sk-jimm