Kategorie: Aktuality

Běh je pro mě nedílnou součástí života, říká Tomáš Peter

Běh je pro mě nedílnou součástí života, říká Tomáš PeterTomáš Peter, dvojnásobný pokořitel vertikílního kila a absolutní vítěz M100 2014 i 2015 - tedy jasná volba pro první rozhovor. "Od mala jsem vyrůstal v podhůří Beskyd obklopen krásnými kopci jako Travný, Prašivá a Čupel, které jsem po pravdě moc nenavštěvoval a ani neznal jejich jména. Sportům a občas i turistice jsem se sice věnoval, ale až díky kamarádovi, který je mým nejlepším kamarádem stále, jsem začal na kopce chodit čím dál častěji. Ať už sám nebo s někým a postupně se to stalo součástí mého života," začal Tomáš naše povídání.

"V podstatě už v té době, nevěda závodů budoucích, jsme s kamarádem vzájemně soutěžili, kdo vyjde více krát na Travný během jednoho roku. Zlomovým okamžikem byl ale až rok 2011, kdy za mnou přišel jiný kamarád, že potřebuje parťáka na Beskydskou sedmičku, a že když prý chodím po horách, tak bych to měl zvládnout.

Něco jsem už o podobných závodech slyšel a jejich masovost mě moc nelákala. Stísněný pocit mám i při nákupu v Kauflandu. Ale nechtěl jsem nechat kamaráda ve štychu, tak jsem na to nakonec kývnul. Závod jsem přežil a měsíc na hory ani nepáchl, ale jelikož parťák z B7 se necítil na Pět beskydských vrcholů, tak jsem ho měl zastoupit a běžet pro změnu s jiným kamarádem. Mělo být škaredě a já neměl moc v čem běžet, takže volba padla na pohorky. Po 120 km jsem neměl daleko k slzám a možná jsem v cíli i jednu uronil, ale oproti B7 jsem už večer zničený a sotva držící vidličku u večeře přemýšlel, co si musím koupit a jak lépe trénovat.

Až další rok jsem si na Slezském maratonu uvědomil, to když mě doslova předběhly dvě výborné běžkyně sestry Krejčiříkovy, že chození po horách je sice fajn, ale pokud nezačnu běhat, tak s uspokojivým výsledkem asi nelze počítat. A tak jsem začal postupně běhat a roky ubíhaly a závodů přibývalo. Dnes je běh pro mě nedílnou součástí života a závody představují jak výzvu a zážitek, tak především setkání s přáteli, kteří tomu propadli stejně jako já," zakončil Tomáš své krátke :-) představení.

Jak jsi se dozvěděl o M100?

Asi jako většina lidí u všech závodů a to od kamarádky. Říkal jsem si, že stejně jsem pořád na horách, tak proč se nepřihlásit a v rámci tréninku sbírat výškové metry.

Jak bys s odstupem času zhodnotil rok 2015 ve kterém jsi obhájil prvenství z roku 2014?

Rok 2014 byl jen takovým rozjezdem, který mě vlastně nestál moc navíc. Metry jsem sbíral, jak už jsem psal, během tréninků. Opravdovou výzvou byl až rok 2015 kdy jsem musel držet krok se současným fenoménem na stokilometrové běhy Tomášem Štverákem a neuvěřitelně odhodlaným párem Tuhovčákovou a Kajánkem. V letošním roce si dám každopádně pauzu a zkusím zlepšit svou rychlost na rovinkách, kde mě všichni předbíhají a věnovat se také cyklistice nejen na Lysé hoře = :)

Naplnil uplynulý ročník Tvá očekávání (Tvůj výkon a výkony soupeřů)?

Výkony soupeřů mé očekávání nad míru předčily a donutily začít brát závod vážněji a věnovat mu víc energie a času. Rezervy samozřejmě byly, ale chuť už občas chyběla. To když se ze zábavy stávala pomalu povinnost. Ale odměnou bylo nejen vítězství, ale každé dosažení vrcholu a dobrý pocit s tím spojený.

Tomáš Peter během Lysacupu
Archív Tomáše Petera: Během jedné z etap Lysacupu.

Jaké trasy máš nejraději?

Co se týče vzdálenosti, tak si rád zaběhnu 10 km, ale také 20 nebo 30 km. V závodě mám rád spíše delší vzdálenosti v kopcích a v zimě nedám v posledních třech letech dopustit na Lysacup. Co se týče terénu, tak určitě preferuji lesy a kopce. Asfalt nesnáším, to je za trest. A oblíbený kopec? Určitě stará srdcovka Travný.

Vím, že jsi velkou část sezóny jezdil na kole. Byla to nutnost, nebo záměrné prostřídání s během?

Tak jako asi skoro všechny běžce tak i mě občas někde něco pozlobí. Loni to byla zrovna pata, než jsem zjistil, že mi padá klenba. Takže dobu kdy jsem nemohl bezbolestně běhat jsem věnoval cyklistice, která mě naštěstí taky baví a je výborným doplňkem k běhu. Výhodou také bylo, že konečně opravili asfaltku na Lysou horu, takže jsem mohl pokračovat ve sbírání výškových metrů jejím prostřednictvím a neztratit tak kontakt se soupeři.

Co na Tvoji zálibu ve sbírání výškových metrů říkají rodiče a kamarádi?

Občas se smáli nebo nechápali proč ještě po výletě s nimi musím běžet na nějaký další kopec, ale když vstřebali, že je možné urazit po kopcích 100 km za 15 hodin, běžet v kuse 50 km nebo závodit v –18°C, tohle už nebylo nic extra.

Jaký máš cíl pro rok 2016?

Běhat s chutí a radostí, běhat bezbolestně, běhat rychle a daleko a hlavně běhat s přáteli.

Co bys změnil do dalších ročníků M100?

Co mi trochu vadilo byl omezený výběr kopců, ale to už se změnilo s možností přidávání dalších kopců do seznamu, a to i zahraničních, takže mě v tuto chvíli už nic nenapadá.

Závěrem bych chtěl nejen účastníkům letošního Vertikálního kila, ale všem běžcům i turistům popřát mnoho krásných zážitků na horách, slunečných dnů a času stráveného s lidmi, které mají rádi.

Tomáš Peter

print Formát pro tisk

Sdílej článek s přáteli

Komentáře rss


Nebyly přidány žádné komentáře.

Partneři závodu

Pingu

Direct Alpine

Treking

sk-jimm